Babe national park
Jako vždy jsem byla dokonale (ne)připravená na čas strávený v tomto překrásném turisty téměř nedotčeném místě. Na internetu jsem si našla “musím navštívit” místa, označila je zelenou vlaječkou do google map a mohla jsem se vydat objevovat.
Tato úchvatná část Vietnamu ukrývá několik jeskyní, které jsem potřebovala navštívit. První byla celkem nedaleko od mého skromného ubytování, jen kousek od silnice. Bylo rozhodnuto a moje kroky směřovaly právě tam. Vůbec jsem neočekávala, že tato rozlehlá temná jeskyně je něčím domovem. Překvapený čtyřicátník seděl se svou roztomilou kočkou u ohně a zrovna si vařil oběd. Usmála jsem se a omluvila za vyrušení, prošla jeho kuchyní a obývákem až do temné skalní chodby, vyzbrojená čelovkou a natěšená prozkoumávat. Zbožňuju jeskyně, čmuchat ten prazvláštní vzduch, užívat to ticho a temnotu.
Na mapě jsem objevila zakreslená jakási vyhlídková místa. Tak tam taky musím, že. Vydrápala jsem se zarostlou cestičkou do kopce a narazila na polorozpadlou rozhlednu. Prohnilé schody a celá konstrukce, ale když už jsem tu, tak tam musím. Pomalu, opatrně, krok za krokem jsem šplhala až nahoru, odkud se mi naskytl překrásný výhled na jezero, zelenavý prales a mlhou obklopené kopce. Za to nebezpečí to rozhodně stálo.
Cestou nedaleko jezera jsem objevila ještě jednu rozhlednu a opět jsem se nemusela dlouho přemlouvat k vylezení na vrchol. Kdyby mě jen viděla maminka, myslím si, že by mě popadla za ruce nohy nebo uši a odtáhla do bezpečí domova. Jáj hold občas riskuju víc nežli je nutno.
Babe national park je překrásné klidné místo s rozlehlým jezerem, které jsem plánovala obejít kolem dokola, ale na jeden den by to byl asi dost dlouhý trek. Zavítala jsem do jedné přilehlé vesničky, mezi skromná obydlí místních zemědělců, která se pyšní na své polorozpadlé dřevěné střeše satelitním talířem. Jakou asi mají uvnitř televizi? Šlapajíce po úzké pěšince mezi jsem pozorovala buvoli orající pole a děti vracející se na skútru z dopoledního vyučování.
Po náročném objevování a putování čarokrásnou přírodou jsem se vrátila ke svým hostitelům, kteří mi připravili jako vždy lahodné vietnamské jídlo. S panem domácím jsme si přiťukli silnou pálenkou a používajíce translator, papír a tužku, jsme strávili společný příjemný večer.
Kde je vůle, tam je cesta.